Můj mozek je nastaven na přesnost a správnost. Kilogram má tisíc gramů, hektolitr sto litrů. Cokoliv jiného je špatně. Jenže když to na kole valím do nějakého kopce, tak svůj mozek oblbuju, aby nechtěl náhodou nohám říct, ať se na to vykašlou. Na vrchol kopce zbývá 1600 metrů? Víc jak kilák a půl? Blbost. Je to jen JEDNA míle. Jen jedna, poslední. To je mnohem míň. Má to tu výhodu, že za 100 metrů to bude už jen kilák a půl. A za dalších 300 metrů to bude už jen tři čtvrtě míle. Méně jak jedna. A za dalších 200 metrů to bude už jen JEDEN kilák. Jinými slovy rozděluji vzdálenost na menší části, které mozek oblbnou a vnutí mu, že to vlastně nijak daleko není a že se ještě malou chvíli bude makat.
Tento postup není nijak nový. Nejen pro business analytika je dekompozice naprosto zásadní technika. Rozděluje těžký projekt na menší oblasti tak, aby práce byla lépe zvládnutelná. Stejně tak můžeme např. proces rozdělit na menší části, všechny požadavky strukturovat podle domén apod. Ušetří mnoho mentálních sil (to nezvládnu, bojím se toho, je toho strašně moc, nevím kde začít…) a můžete se věnovat tomu podstatnému (nejprve tohle, pak tohle, nakonec tohle, vlastně je to brnkačka).
Jak moc dekompozici používáte vy?
PS.: Fotka je ze včerejšího stoupání podél Mumlavy směrem na Voseckou boudu. A celkově jsem rozhodně nenastoupal jednu ušmudlanou míli, ale 1600 metrů!
Původně napsáno pro LinkedIn.
Buďte první kdo přidá komentář